Řekla jsem ANO!

Sama tomu pořád nemůžu uvěřit :) ale 18.10.2018 mě Máťa požádal o ruku a já řekla ANO!

Určitě Vás bude zajímat jak se to stalo, takže pěkně popořadě.

Na čtvrteční večer jsme měli naplánované kino, ale potom, co mi Máťa dopoledne napsal, že je unavenej jsem se rozhodla vymyslet pro něj něco víc příjemnějšího. V rádiu akorát říkali, že tenhle den je poslední, kdy má být krásný počasí a tak mě napadl odpolední piknik na louce. Vzhledem k tomu, že měl Mára do půl 5, měla jsem čas vše připravit a dovézt ho k hotovému, takže jsem mu napsala, že mám pro něj na odpoledne překvapení a začala spřádat plány.

Cestou z práce jsem koupila věci, které máme oba rádi, k tomu dvě Prosecca a chtěla se pustit do příprav. V tu chvíli se ale objevil doma Máťa se slovy, že mě taky chtěl překvapit a tak odešel z práce dřív. No asi si dokážete představit jak jsem byla překvapená, když mi moje plány zhatil. No chvíli jsem dělala uraženou a žádný piknik připravovat nechtěla, ale nakonec mě přemluvil. Poslala jsem ho teda pryč a pustila se do příprav. Vzala jsem skleničky, Prosecca, sbalila deky a polštáře, na vrh ještě fotky, které mi ten den přišly (za období květen - říjen, které půjdou do alba) a všechno naházela do auta. Naložila jsem Máťu a dovezla ho na místo určení. Do té doby nevěděl co na něj chystám, ale jakmile jsem otevřela kufr, měl jasno.

Rozložili jsme si věci na louce, nalili si Prosecco a užívali jeden druhého. Prohlíželi jsme si fotky, koukali jsme na Máťovo vaření a povídali si o všem možném. Byl opravdu nádherný západ slunce a my byli absolutně šťastní.

Zvony odbíjeli 18 hodinu a sluníčko zapadalo za obzor. Máťa mi řekl ať zavřu oči a nastavím dlaně. Že má pro mě malé překvapení, které jsem si přála k Vánocům. A aby jste pochopili... K Vánocům si nechceme dávat nic velkého a hodnotného a tak jsem ho poprosila o bezdrátová sluchátka na běhání... no takže víte, co jsem čekala, že dostanu.. sluchátka... Já tedy zavřela oči a nastavila dlaně. Po chvíli mě Máťa vyzval, abych oči otevřela...a já je otevřela...

❤ Klečel přede mnou a já v ruce držela tu nejkrásnější věc, jakou jsem si kdy dokázala představit. Byla jsem absolutně v šoku (ještě teď, když to píšu a je to už týden, mi šíleně buší srdce). Okamžitě jsem mu skočila okolo krku a začala plakat ❤, pak jsme se chvíli smála a zase plakala. Ptala jsem se ho jestli to myslí vážně. A on se mě zeptal jestli si ho vezmu za muže. Řeklo jsem ANO ❤ pro jistotu dvakrát! A zase plakala a smála se. Vůbec jsem se z toho nemohla vzpamatovat. Byla jsem tak šťastná a dojatá. Zbytek večera jsme se na sebe jen culili a nemohli se od sebe odtrhnout.❤

Naší rodině jsme to během víkendu řekli a všichni byli nadšení a dojatí zároveň. V pátek jsme to slavili v Třísově a v neděli v Týně, kdy Máťa přišel rodiče žádat o mojí ruku a naši mu nadšeně řekli ANO ❤.

Pořád tomu nemůžu uvěřit a pokaždé, když to někomu říkáme, se mi šíleně rozbuší srdce a rozklepou ruce ❤. Jsem snad ta nejšťastnější budoucí nevěsta pod sluncem.

Takže dnes, skoro týden od našich zásnub to sdílíme i s Vámi ❤ a určitě se můžete těšit na celou sérii článků o svatebních přípravách a svatbě samotné.

Mějte se krásně ❤

Budoucí manželé P+M ❤

#dvanatripuplanujisvatbu