Thailand

Jak to všechno začalo - prosinec až únor

Dovolená v zimě je pro nás tou nejlepší. Proč jezdit o prázdninách z Čech, když tu v létě máme tropy a je u nás tak krásně. Už od začátku jsme věděli, že chceme do Thajska kvůli místní kultuře a hlavně kvůli jídlu. Stanovili jsme si datum odletu začátkem února a už od prosince koukali po letenkách. Na letenky jsme koukali na www.mytrip.com/cz a po Vánocích, konkrétně 29.12.2017, jsme si letenky koupili. Jedna letenka nás vyšla na 12. 812 Kč společností Flydubai (nízkonákladová společnost se základnou v Dubaji). U této společnosti připadá na dospělého zavazadlo do 20 kg a jedno příruční zavazadlo 56 x 45 x 25 cm o váze do 7 kg.

Já rozhodně nejsem velký plánovač a ráda cestuji na blind, takže i podle toho vypadala naše cesta. Letenky z Prahy do Bangkoku jsme měli a řekli jsme si, že doletíme místní společností na Krabi a pak uvidíme co dál. Takže jsme si na www.kiwi.com koupili letenky z Bangkoku na Krabi za 838 Kč na osobu. Na věci nám stačila jenom jedna menší krosna a batoh jako příruční zavazadlo. Jelikož jsme měli přestup v Dubaji a měli jsme tam čas skoro 9 hodin, chtěli jsme toho nějak využít. A tak jsme si na interneut koupili vstupenky na Burj Khalifu přes https://tickets.atthetop.ae/atthetop/en-us. Vstupenky jsme měli na 10:30 a jedna stála 140 AED to znamená 830 Kč. V Dubaji jsme měli přistávat v 7:30 ráno na terminál 2 a na Burj Khalifu jede červená linka metra z terminálu 1 a 3 na stanici Burj Khalifa / Dubai Mall.

Ubytování jsme si našli přes www.airbnb.cz a to City hotel. Zaplatili jsme si dvě noci, abychom po náročném letu nemuseli nikde nic shánět. A i jsme záměrně vybírali trochu lepší hotel s pořádnou sprchou. Za noc jsme zde zaplatili 580 Kč za pokoj (celkem 1 160 Kč).

Den odletu (Praha - Dubai - Bangkok - Krabi) - 4.2.2018

Takže letenky jsme měli, vstupenky jsme měli, kde hlavu složit jsme měli a sbaleno taky, zkrátka cesta naplánovaná. Odlet jsme měli v neděli 4.2.2018 ve 22:30 z terminálu 1 v Praze a v den odletu mi přišlo upozornění, že náš let z Prahy bude mít nejspíše zpoždění. No to nám to pěkně začíná! Volali jsme tedy na letiště jestli i při zpoždění musíme mít check in 2 hodiny před plánovaným odletem. Na letišti zpoždění zatím potvrzené neměli, takže jsme museli tak či tak vyrazit podle plánu.

Taťka Mároš (rozum Peti taťka) nás na letiště odvezl a něco okolo 19 hodiny jsme byli na místě. Došli jsme se tedy odbavit a vyrazili jsme na jídlo. Zpoždění se bohužel opravdu potvrdilo a zatím se nevědělo o kolik. Zašli jsme si do Plzeňky na pivo. Ve 21 hodin bohužel zavírali, takže po dvou pivech jsme se museli odejít. Čekání bylo nekonečné a někdy před 1 hodinou ranní jsme konečně odletěli. Ještě v noci jsem psala email společnosti, která zprostředkovávala prodej vstupenek na Burj Khalifu, jestli bychom mohli dorazit o něco později a oni s tím neměli problém.

Bohužel díky zpoždění v Praze a kompilacím při přistání, jsme do Dubaje přiletěli až někdy před 11 hodinu a to už bylo jasné že nic jiného, než čekat na další let, nestihneme, Zapíchli jsme to tedy v Costa Coffe a čekalo nás zase něco okolo 5 hodin čekání. Okolo 16:30 jsme konečně opustili Dubajské letiště (není o co stát) a před druhou hodinu ranní (v úterý!) jsme přistáli na letišti v Bangkoku. I přes to, že jsme byli už skoro dva dny na cestě a měli jsme za sebou několik hodin čekání a ještě ke všemu časový posun + 6 hodin, byli jsme úplně nadšení a šťastní. Měli jsme před sebou poslední let na Krabi. Letěli jsme místní společností Nok Air, která nelétá z hlavního letiště Suvarnabhumi v Bangkoku ale z letiště Don Mueang, které je z toho hlavního vzdálené skoro 50km. Takže jsme si vzali taxi a ve 2 ráno jeli skoro přes celý Bangkok na druhou stranu. Popovídali jsme si s taxikářem, zaplatili jsme mu 800 THB (520 Kč) a v 03:20 vystoupili někde na konci světa.

Jeden thajský baht v té době byl 0,65 Kč. Zase jsme si 3 hodiny čekali a v 6:40 vzlétli směr Krabi. Po hodině letu jsme byli na místě. Úplně poslední úsek jsme zvládli taxíkem a za 300 THB (195 Kč), který nás odvezl přímo do centra Krabů.

1. den v Thajsku (Krabi) - 6.2.2018

Bylo chvíli před 9 ráno a my konečně po 38 hodinách a skoro po 9 a půl tisících kilometrech byli na místě. Byl to naprosto nepopsatelný pocit, když jsme byli konečně tam, kde jsme tak dlouho chtěli být. A všechno bylo pro nás úplně nejvíc vzrušující. To horko, smrad, špína, příjemní Thajci, prostě všechno.

Byli jsme už hodně vyčerpaní a hladoví a check in v hotelu jsme měli ve 14:00. Zašli jsme si tedy na naše první thajský jídlo do místní restaurace. Vybírali jsme podle toho, kde bylo hodně místních. Dali jsme si dvě polévky s rýží a čerstvou zeleninou a zaplatili za to asi 110 THB (98 Kč).

Po jídle jsme se rozhodli, že zkusíme na recepci v hotelu poprosit, zda-li by nás neubytovali dřív. Recepční byla moc ochotná a tak nám dala jiný pokoj, který byl už připravený a my se tak mohli před 11 ubytovat. Po pravdě? Sundali jsme bágly, padli do postele a usnuli. Probudili jsme se před 19 hodinou, dali si sprchu a vyrazili naproti přes ulici na Fresh Food Market. Je neskutečný jaká nabídka čerstvého ovoce a jídel tady byla a hlavně kolik co stálo.

Nejenom že si můžete koupit cokoliv u stánku a na stojáka si to sníst, ale některé mají třeba i jenom jeden stoleček se židlemi. Zašli jsme si na naprosto luxusní pad thai a nudlovou polévku s kuřetem a zeleninou. Cena celkem byla 70 THB (46 Kč).

2. den v Thajsku (Krabi) - 7.2.2018

Snídaně pro nás byly dost důležité už i z toho důvodu, že jsme byli celý den pryč a lezli po pagodách a pralesích a tak jsme potřebovali pořádný základ. Přímo naproti hotelu přes ulici jsme měli úžasný podnik s názvem May and Mark's House, kde dělali naprosto vynikající snídaně. Mára si dal klasickou anglickou snídani a já si dala chleba s avokádem, rajčaty a olivy, kávu s mlékem a čerstvý fresh juice. Snídaně byli ve srovnání se stánkovým prodejem o dost dražší. Myslím, že jsme za ně tady platili něco okolo 300 - 400 THB (200 - 260 Kč). Po snídani jsme se šli podívat na Wat Kaew Korawaram (buddhistický chrám), který jsme měli skoro za hotelem.

Došli jsme si půjčit skútr, které nabízejí skoro na každém kroku, takže výběr je veliký. Za půjčovné na jeden den jsme zaplatili 250 THB (163 Kč) a plnou nádrž jsme si natankovali za 50 THB (33 Kč). Naším cílem byla Fossil Shell Beach. Vstupné se platí 200 THB za osobu (130 Kč) nebo po 16:30 je vstup zdarma.

Dále jsme jeli na Ao Nang Beach. Cestou jsme od silnice zahlédli schody k Chinese Temple a tak jsme se tam zajeli podívat. Vstup zdarma a ze shora byl nádherný výhled.

Pak to přišlo. Rozbil se nám skútr. Prostě jsme ho nenastartovali ani kdyby jsme se na hlavu stavěli. Nikde nikdo a Mára začal být dost nervózní. Dotlačili jsme skútr k prvním lidem, které jsme uviděli. Byla to zrovna opravna aut a tak jsme si mysleli, že máme vyhráno. Rukama a nohama jsme se jim snažili náš problém vysvětlit ( málo kdo tu umí anglicky), ale pomoci se nám nedostalo a poslali nás někam dal. Takhle jsme obešli asi další 3 místa a už měli pocit, že tu zůstaneme navždy. Nakonec nás poslali k místnímu opraváři skútrů. Tady už to s angličtinou bylo o dost lepší a tak jsme jim vysvětlili náš problém. Mechanik okamžitě začal skútr zkoušet a postupně ho skoro celý rozebral. Nás posadil u něj v garáži a museli jsme čekat. Po hodině zkoušení a snažení řekl, že to bude nejspíš baterka, kterou ale musí dojet koupit novou a bude stát 800 THB (520 Kč). V tu chvíli jsme byli ochotni mu dát třeba milión, hlavně abychom se měli jak dostat zpátky. Mára hodně panikařil, ale já byla v klidu. Vedle garáže s opravnou rodina bydlela a jako zdroj výdělku zde měli malinkou restauraci a bar na míchané drinky. S panem domácím jsem si dala pivo a čekala. Bylo hodně zajímavé sledovat, jak rodina žije. Vlastně si nás pozvali až domů a vůbec jim to nebylo divné. Jejich dcera měla malinké miminko o které se starala a v mezičasech běhala míchat drinky do stánku. Pro nás prostě nepochopitelný. Chlapík se po půl hodině vrátil s baterkou. Nechal další půl hodinu nabíjet a zapojil. Skútr naskočil! Sláva! Jsme zachránění! Řekl si o 900 THB (585 Kč), jako vážně? On se s tím trápí 3 hodiny a řekne si o 65 Kč za práci? Koupili jsme jim ještě jednu rundu Changu a klaněli se až k zemi, děkovali jsme až do nebes a já nevím co všechno. Rozloučili jsme se, popřáli všem jen to nejlepší a pokračovali na Ao Nang Beach.

Krásná pláž a ani nebyla tak přelidněná, jak jsme předpokládali. Vykoupali jsme se a byli šťastní, že všechno dobře dopadlo. Jako suvenýr jsme dostali starou baterku s sebou.

Cestou zpátky na hotel, která měla 18 km jsme se zastavili u Wat Sai Thai, což byl velký ležící Buddha. Projížděli jsme různými plantážemi všech možných druhů ovoce, ale tyhle banány, ty stály za to.

Skútr jsme slavnostně a rádi vrátili (o baterce jsme neřekli nic). Večer jsme šli zase na Fresh Food Market. Nejenom kvůli jídlu, ale celkově kvůli té atmosféře, jsme sem chodili hrozně rádi. Dali jsme si naše oblíbené pad thai tentokrát s krevetou. Vždycky po večeři jsme si celé město prošli, kupovali jsme si čerstvé ovoce a smoothie. To byla dobrota! Dali jsme si pivo (dále už jen Changa) v podniku, kde jsme byli ráno na snídani, ale ceny piva a celkově alkoholických nápojů byli v restauracích dost drahé. Myslím, že za velké pivo jsme platili okolo 100 THB (65 Kč). A jelikož jsme přímo pod hotelem měli obchod 7-Eleven, tak jsme si kupovali pivo v plechovkách tam. Tady stálo o polovinu méně. Jinak kdo 7-Eleven nezná, je to prostě klasický supermarket, kde mají všechno. My jsme ho v Thajsku využívali hlavně pro nákupy Changů, vody a čínských polévek nebo toustů a taky pro drogerii. A největší vychytávkou bylo, že jste si buď čínskou polévku mohli nechat v obchodě zadarmo zalít horkou vodou nebo si nechat zapéct tousty.

3. den v Thajsku (Krabi) - 8.2.2018

Ráno jsme zase začali v May and Mark's House tentokrát s toustem s avokádem a ztraceným vejcem, kávou a pomerančovým freshem. Tentokrát jsme si skútr půjčili radši jinde za stejnou cenu. Naší první zastávkou byl Tiger Cave. Dole je parkoviště a Wat Tham Sua, který byl zrovna v rekonstrukci. Je zde i místo, kde se nachází opice. Je jich tam spousty. Ale pozor! Můžu Vás snadno pokousat nebo Vám něco ukrást. Jsou pěkně drzí a zvyklí na turisty. Chodí zde hlídač s píšťalkou, který kontroluje jestli jsou ženy dostatečně zahaleny. Za symbolický poplatek si musíte koupit kus látky a nohy si zakrýt (jako v mém případě).

Když jsem dole viděla co mě čeká, nikdy bych nevěřila, že jsem schopná to dokázat. Mám strach z výšek a nedělá mi to dobře, ale snažím se překonávat. Je to dost fyzicky náročný výšlap po 1 237 schodech. Cesta je opravdu hodně úzká a strmá a je třeba dávat obzvlášť pozor. Bohužel potkáte spousty jedinců, kteří svoje síly přecení a na schodech Vám akorát překážejí. Každopádně ten výhled stojí za to a na tu šílenou cestu okamžitě zapomenete.

Je to velmi turistická atrakce, takže doporučujeme jít co nejdřív. I kvůli tomu horku. A samozřejmě velkou lahev vody s sebou. Rozhodně pevnou obuv a pohodlné věci.

Po výšlapu jsem jeli znovu na Ao Nang Beach, kde jsme zaparkovali skútr. Podél moře jsme prošli na Monkey Trail. Je to část se schody a můstkem spojující Ao Nang Beach a Railay Beach. Mělo by tu být spoustu opic, ale my bohužel žádnou neviděli. Railay Beach je krásná, malá a čistá pláž. Dostat se sem můžete buď přes Monkey Trail a nebo loďkou za 200 THB (130 Kč) zpáteční na osobu.

Vrátili jsme se zpátky ke skútru a vyrazili na Tab Kak Hang Nak Nature Trail. Cestou jsem poprvé viděla jak se ze stromů získává kaučuk a taky jak Thajci řeší šatní skříň po svém. Na vrchol je to 3,5 km trail thajskou džunglí který jsme šli 1,4 hodiny. Dole je parkoviště na kterém do 16 hodin stojí hlídač u kterého si můžete nechat helmy a musíte se u něj zapsat. jméno a telefonní číslo. Je to z toho důvodu, kdyby jste se ztratili a nevrátili se aby Vás mohli dohledat. Takže při sestupu je důležité se na konci zas odepsat, že jste to v pořádku zvládli. Cesta nahoru je trochu náročnější, takže to určitě chce pevnou obuv a hodně vody. Ale ta odměna v podobě výhledu stojí za to a byl to pro nás jeden z nejsilnějších momentů v Thajsku vůbec.

Ani ne za hodinu jsme seběhli zpátky ke skútru, odepsali se a jeli na západ slunce na Noppharat Thara Beach, který byl ten nejkrásnější jaký jsme kdy viděli. Cestou jsme vrátili skútr a pokračovali na hotel.

Podle plánu jsme se měli druhý den ráno sbalit a pokračovat v cestě, ale Krabi jsme si tak zamilovali, že jsem se rozhodli si pobyt v hotelu ještě o dvě noci prodloužit. Na recepci jsme se tedy zeptali jestli by to bylo možné a personál s tím neměl problém. Jen ten náš pokoj měl být pro někoho jiného, takže nás poprosili, aby jsme se ráno po snídani přestěhovali na jiný pokoj.

Večer jsme šli zase na Night Market, kde jsme tentokrát zkusili silnou omáčku s masem, nudlemi a vejcem (dvě porce za 80 THB - 52 Kč) a pak pad thai a polévku s nudlemi a masem (cena hodně podobná).

4. den v Thajsku (Krabi) - 9.2.2018

Na snídani jsme si opět zašli do naší oblíbené May and Mark's House. Skútr tady je prostě nutnost a jezdí na něm úplně každý. Staří, mladí, zvířata a kolikrát na něm potkáte třeba i 4 lidi najednou. Musíte mít trochu ostrý lokty a nebát se protože koncentrace dopravních prostředků je tu fakt obrovská. Půjčili jsme si ho zase v našem oblíbeném Pak-Up Hostel , který je hned u hlavní silnice, Ceny mají super a hlavně skútry v super stavu. Tentokrát jsme měli naplánovaný výlet trochu dál a to na 50 km vzdálený Hot Stream. Jedná se o krásný malý vodopád a přírodní jezírko s minerální vodou s téměř 40°C. Je zde placené parkoviště za 30 THB (20 Kč) za motorku a platí se vstup 190 THB (124 Kč). Odsud jdete asi 400 m pralesem až dojdete k jezírku. Bohužel je to hodně turistická atrakce, ale my vzhledem k tomu, že jsem sem dorazili dopoledne, tak jsme měli štěstí a zase tolik lidí nepotkali. Ale když jsme se vraceli zpět, tak se to tam docela hrnulo.

Vykoupali jsme se a pokračovali jsme dalších 8 km na Emerald Pool. Je to nádherná procházka pralesem a na jejím konci neuvěřitelně modré jezírko (opravdu to není photofilter). Po cestě je jezírek více, ve kterých se dá koupat. Parkovné jsme zde žádné neplatili a vstup byl 200 THB (130 Kč) za dospělou osobu.

Rozhodně to stojí za to. Je až neskutečný, co příroda dokáže. V místní restauraci jsme se zastavili na oběd. Já jsem si dala mojí nejoblíbenější Tom Yum a Mára si dal směs s rýží a ořechy. Ochutnali jsme čerstvě vymačkanou třtinu a jeli zpátky na Krabi. Cesta byla docela dlouhá a jen za tohle kolečko jsme najeli nějakých 120 km na skútru, no naše zadky z toho zrovna dvakrát nadšený nebyly!

Cestou na hotel jsme se ještě jednou zastavili u Tiger Cave a to protože jsme si ještě chtěli projít druhou část téhle památky s názvem Wonderland. Každého láká hlavně ten výšlap na Tiger Cave, ale do jeskyně se jde podívat už málo kdo. Třeba my tam byli úplně sami. Je to procházka skrz prales a jeskyň, kde vidíte přímo do obydlí mnichů. Vidíte jejich kuchyň i to kde spí. Kde mají pověšené prádlo, prostě všechno.

Vhledem k tomu, že se v Thajsku, konkrétně na ostrově Kho Panghan , se nacházeli v tu dobu naši kamarádi z Budějovic, měli jsme v plánu jet za nimi. A v místě kde jsme vraceli skútr organizovali přepravy lodí právě na tyto ostrovy. Takže při vrácení skútru jsme se zeptali jak to funguje a řekli jsme, že chceme druhý den ráno na ostrov Kho Pahgan. Zaplatili jsme 750 THB (490 Kč) na osobu. Funguje to tak, že Vás před vaším hotelem vyzvedne taxík, který Vás odveze k autobusu a vy pak společně i s dalšími lidmi jedete autobusem do přístavu a odsud lodí na ostrov. Všechno domluveno, vzhůru za dalším dobrodružstvím.

Trhy jsou na Krabech dva. Jeden přímo naproti našemu hotelu a druhý kousek dál u moře. Zašli jsme tedy ještě na ten druhý, protože jsme měli zálusk na pečenou rybu, kterou tady dělali. Rybu si vyberete čerstvou na ledu a pak si jen zvolíte úpravu a přílohu jakou chcete. Cena ryby byla okolo 200 THB (130 Kč) a třeba pečená brambora na grilu za 30 THB (20 Kč). K tomu jsme si dali ještě papájový salát a samozřejmě Changa. Už u stánku jsme potkali dva Čechy a dali se společně do řeči. A nakonec spolu strávili celý večer a vypili nespočet Changů. Byl to tatínek s dcerou z Prahy a byli hrozně fajn. Vzájemně jsme si doporučili místa, co stojí za to a vyměnili jsme si kontakty, že se určitě musíme někdy v Čechách potkat.

5. den v Thajsku (Kho Panghan) - 10.2.2018

Tohle ráno bylo lehce hektické. Sbaleno jsme tak nějak měli, ještě nám zbývalo pár věcí ale to jsme chtěli dobalit až po snídani. Tentokrát jsem si objednala acai bowl a Mára anglickou snídani. Bylo skoro 08:30 a my měli hodinu do odjezdu autobusu. Říkáme si to je krásnej čas a těšili jsme se na snídani. Sotva ním jí donesli, tak koukám, že před hotelem stojí taxík s názvem hostelu, od kterého jsme měli smluvenou cestu na ostrov. Tak jdu a za ním a ptám se jestli čeká na nás, ale že my máme odjezd až za hodinu. No neměli... Někde se stala chyby a byl to odvoz pro nás. Takže Mára si kousl jednou do párku a letěl dobalit věc, zaplatit ty dvě prodloužené noci a naházet to všechno do taxíku. Já letěla za číšnicí jí vysvětlit, jaký máme problém a ona ochotně mi alespoň acai bowl a fresh juice zabalila s sebou. S asi 10 minutovým zpožděním jsme celý zchvácený naskočili do taxíku a jeli. No takovýhle probuzení jsme si tedy nepředstavovali. Tu starou baterii ze skútru jsme samozřejmě nechali na pokoji, takže si nedokážu představit, co si o nás pokojská myslela. U autobusu jsme se nahlásili a dostali samolepku na bágly i na sebe, aby jsme byli poznat kam jedeme. Protože loď měla více zastávek, tak by to měli trochu pod kontrolou. Jeli jsme tedy autobusem (klimatizovaný, sláva!) do Surat Thani asi 160 km zhruba 2 hodiny. Tam jsme přestoupili na loď a pokračovali další dvě hodiny na ostrov.

Ubytování jsme si sehnali den předem na Airbnb a to v Bubba’s Bed & Coffee. Platili jsme vždy kartou přes internet. V tomhle případě jsem si zaplatili jednu noc za 576 Kč a nechali další dny náhodě. Připluli jsme do přístavu v Kho Panghan- Sotva vystoupíte z lodi, už Vás tahají místní Thajci a chtějí Vás odvézt do hotelu. Jeli jsme tedy tuk-tukem s další partou lidí. Cena byla asi 200 THB (130 Kč) za cestu. Dovezli nás přímo k hostelu kde jsme bydleli. Dole byla krásná kavárna a nahoře v patře 3 útulné pokojíčky se sdílenou koupelnou. Dali jsme si espresso (a to tu měli fakt výborné a ještě ke všemu pro ubytované jedno denně zdarma) a odnesli si bágly na pokoj. Nemáme rádi žádné velké prostoje a tak jsme se hned vydali podívat na pláž k moři a taky si trochu odpočinout.

Pláž byla krásná a úplně bez lidí. Jenom asi 7 psů tu pobíhalo. Celkově v Thajsku je všude hrozně psů na ulicích a na plážích. Tuhle pláž jsme měli přímo přes silnici naproti hostelu.

Večer jsme se konečně potkali s Lukášem a Evkou, kteří bydleli o kus dál podél ostrova. Přijeli za námi na motorce a zašli jsme si společně na večeři do Fisherman's Restaurant and Bar, která je i podle Tripadvisoru hodně dobře hodnocená. A fakt jsme si moc pochutnali. Dali jsme si všechno možné. Tom Yum polévku, smažené Spring Rolls, Green Curry a Barracuda fillet v banánovém listu. Bylo to vynikající. Zapíjeli jsme to Gin tonic a byli nejvíc spokojený. Povídali si o zážitcích,které jsme doposud měli a plánovali, co společně podnikneme. Pak jsme se ještě posunuli na pár drinků na Beach Bar protože restaurace už zavírala a vydrželi tu do ranních hodin. Kolik jsme přesně platili si už nepamatuji, ale vzhledem k tomu, že jsme večeřeli v restauraci a pili drinky, platili jsme docela dost. Plyne z toho jednoduché ponaučení. Je úplně zbytečné za jídlo utrácet větší částku než je nutné, protože jídlo je výborné jak v restauraci, tak na Night Marketu u stánku. A věřte mi, že u toho stánku je to stejně daleko lepší.

6. den v Thajsku (Kho Panghan) - 11.2.2018

Ráno jsme se nasnídali u nás v hostelu, a jelikož jsme se rozhodli i tady o den déle zůstat, zaplatili jsme si další noc. Počkali na Lukyho s Evou, půjčili si skútr a vyrazili na výlet. První zastávkou byla nádherná pláž (později jsem se shodli, že jedna z nejhezčích) s názvem Bottle Beach. Jako cesty na ostrově byly dost divoký, Pořád jenom do kopce nebo z kopce a samá zatáčka.

Pomazlili jsme se s opičkou (bohužel byla na vodítku), viděli nádherný hotel Le Palais co vypadá úplně jako chrám. Vylezli na místní View Ponit Relax a slezli na skoro vyschlé waterfally. Vykoupali se na nejbělejší pláži a navštívili jsme Chinese Temple. A výlet jsme zakončili s Changem na Three Sixty Bar, který má i přesně takový výhled.

Přes den jsme se dohodli, že my už se z ostrova přesuneme dál a to z toho důvodu, že už jsme ho celý stačili procestovat a viděli jsme co jsme chtěli, zkrátka byl čas jít dál. Řekli jsme si, že tentokrát přejedeme lodí na kousek vzdálený ostrov Kho Samui a Eva s Lukym se našeho nápadu hned chytli a chtěli si udělat výlet s námi. Takže při cestě zpátky jsme se zastavili v přístavu a koupili si lístky na plavbu na Koh Sami. Cena byla 350 THB (228 Kč) na osobu a měli jsme vyplouvat v 8 ráno. Ubytování jsme si zaplatili jako vždy a to konkrétně tohle https://www.airbnb.cz/rooms/8214029. Za 2 noci jsme tady zaplatili rovných 1.000 Kč. Vrátili jsme skútr a pobalili si věci (už jsme moc ani nevybalovali vzhledem k tomu jak jsme se pořád stěhovali). Večer jsme si zašli ochutnat věci na místní Night Market. Měli jsme spoustu sushi, které tu stálo snad 10 THB (7 Kč) jeden kousek, grilovanou makrelu a různá masa na špejlích. Dali jsme si Changa a vydali se zpátky na hostel.

7. den v Thajsku (Kho Samui) - 12.2.2018

Sraz s druhou půlkou jsme měli v 7:45 u přístavu. Chtěli jsme si chytit nějaký tuk-tuk, ale zrovna jak na potvoru nic nejezdilo. Jediná paní, která jela do práce na skútru s kárkou nám nabídla odvoz a nic za to nechtěla. Samozřejmě jsme se snažili ji vnutit 200 THB, ale absolutně odmítala (to by se Vám u nás nikdy nestalo). Dorazili jsme k přístavu a v 7-Eleven si koupili tousty a nechali si je zapéct. Eva s Lukym dorazili, nastoupili jsme na loď a za hodinu byli na Koh Samui. Hned u přístavu jsme si půjčili skútry, Luky s Evou na jeden den a my rovnou na dva. Ubytování jsme měli na druhé straně ostrova a jelikož jsme nechtěli ztrácet čas jízdou tam a zase zpátky, tak jsme se rozhodli ostrov nejdříve objet a až večer se ubytovat. Začali jsme rovnou kousek od přístavu nalevo a to trojicí nejkrásnějších míst na ostrově. Wat Plai Laem, Wat Laem Suwannaram a Big Buddha. Samozřejmě jako všude platí zahalená stehna a sundané boty, tak bacha na to.

Pokračovali jsme na Wat Khao Hua Jook s obrovským zlatým zvonem kousek od letiště. Zastavili jsme se na oběd u silnice a na velkou sochu čínského bojovníka Guan Yu. Velkým zážitkem pro nás byla ochutnávka rumů v místní výrobně v Magic Alambic Rum Destillery. Rum je to bílý a před konzumací se míchá se směsí třtinového sirupu a koření (limeta, skořice, vanilka). Pro Lukyho jakožto pro barmana to byl ráj na zemi a my jsme samozřejmě byli nadšení taky. Luky se o to chtěl podělit i s ostatními v Čechách a chtěl si rum i sirup koupit, ale jelikož neměli zavazadlo,které by odbavovali na letišti a do letadla si tekutinu vzít nemohli, slíbili jsme mu, že mu to dáme do našeho báglu a pak se doma potkáme a vše předáme. To byl teda nápad! Ale o tom až později.

Cestou jsme se zastavili pohladit a nakrmit slony. Ano je to tady na každém korku, stejně jako opice, ale nikdy bych si na slona nesedla a nenechala se vozit. Samozřejmě se za tohle platí a to myslím 100 THB (65 Kč) na osobu. Je to smutné, ale je to tak. Souhlasím s tím že je to týrání, ale tady s tím nikdo nic neudělá. I v očích toho slona bylo vidět, jak se hrozně trápí. Jsem na tohle hodně citlivá a dělalo mi to dost velký problém. Slony jsme pohladili a jeli na Tarmin Magic Garden. Vstupné je 80 THB (52 Kč) na osobu. Je zde malý vodopád a spoustu soch.

Bohužel už byl čas se s Evkou a Lukym rozloučit a každý jsme šli svojí cestou. Byly to skvělé dva dny s nimi a byli nám úžasnými parťáky se kterými jsme za jeden den objeli celý ostrov (už podruhé). Až tak úžasní, že za rok jedeme na dovolenou společně :D. Dojeli jsme se konečně ubytovat a po celém dni sundali batohy ze zad. Chvilku jsme si odpočinuli a vyrazili na Night Market. Zkusili jsme rybí karbanátky a dvě nudlové polévky. Naprostá bomba! To jídlo je tady prostě neuvěřitelný. Stejně jako všechno ostatní.

8. den v Thajsku (Kho Samui) - 13.2.2018

Tohle ráno jsme začali snad nejlepší snídaní. Byla o kavárna ve Fisherman’s Village Walking Street, která se jmenovala Sasatorn Coffee. Dali jsme si tu naprosto úžasný cappuccino, já jsem si dala vejce Benedikt a Mára humří burger. Delikatesa, fakt! Celá kavárna byla hrozně hezká, v takovém rustikálním stylu a jídla měli krásně naaranžované.

Jelikož jsme měli celý ostrov Koh Samui tak nějak projetý a už nás nic moc vyloženě nelákalo, rozhodli jsem se, že strávíme první den na pláži. Počasí nebylo nijak extra pohádková, jako jsme měli do teď, ale nám to ani nevadilo. Za ten týden tady, jsme z toho skútru byli tak spálení, že jsme stín ocenili. Zajeli jsme na pláž Thongson Bay. Vůbec nejlepší z celého ovoce tady pro nás byly tyhle malé banány, jejich cena byla úplně směšná a to asi 20 THB ( 13 Kč) za tenhle trs. Na oběd jsme se stavili cestou kousek od přístavu. Já jsem si dala Thom Yum a Mára smaženou rýži. Ceny za jídla se v těchto malých podnicích pohybovali okolo 50 THB (33 Kč).

Večer jsme vyrazili zase do Fisherman’s Village Walking Street. Je to ulice kousek od moře plná lepších restaurací nejenom Thajského jídla a obchodů se suvenýry. Po cestě nás opět vypekl skútr a píchli jsme. Naštěstí se nám to stalo asi 5 m od mechanika. Zajeli jsme tedy k němu a poprosili o výměnu. To jste měli vidět ten fofr. Byla tam s ním paní, která mu všechno organizovala. Přijímala zákazníky, kasírovala, připravovala mu vše potřebné. A on jen kmital takovou rychlostí, jakou jsem v životě neviděla. Byli před námi další 3 Thajci a my asi po 15 minutách odjížděli spravení! Zaplatili jsme mu 200 THB (130 Kč). Skútry tady jezdili fakt v obrovském množství a doprava začínala pěkně houstnout. Bohužel to ale bylo smrtelnou dopravní nehodou (zřejmě auto srazilo chodce). Přes chodce byl hozený jen cár látky, takže o žádným maskováním jako u nás tady nebyla řeč. Byli jsme z toho celý večer dost přepadlí. Každopádně jsme si zašli na večeři do malé, místní restaurace. Dali jsme si tradičně Changa, smažené Spring Roll a dvě směsi s rýží.

Plán na další den jsme neměli, ale počítali jsme s tím, že bychom na Koh Samui měli zůstat ještě dva dny a odsud rovnou do Bangkoku. Abych k Vám byla upřímná, Koh Samui se nám moc nelíbil, rozhodně ne ve srovnání s tím, co jsme zažili a viděli na Krabech nebo na Koh Panghan. Možná jsme byli ubytovaní na špatném místě, protože všude se psalo jak Koh Samui je děsně párty ostrov a že sem jezdí mladý lidi za zábavou. Za nás tohle teda rozhodně nebyla pravda a ani místní trhy nebyly tak autentický jako na těch předchozích dvou místech. Zkrátka za nás tohle bylo hrozně turistický a nebylo to to, co jsme vyhledávali. Takže jsme se rozhodli, že se ještě vrátíme lodí na Kho Panghan. Dojeli jsme tedy do přístavu a koupili si jízdenky na další ráno na ostrov. Cena stejná jako při cestě sem, takže 350 THB (228 Kč). Dojeli jsme si ještě prodloužit půjčovné skútru do dalšího dne a domluvili se na vrácení brzo ráno. Při cestě na pokoj nás chytl pořádný slejvák. A vzhledem k tomu, že gumy na skútrech jsou tady děsně sjetý a nemají žádný vzorek, silnice šíleně klouzala. Ale jako fakt šíleně! Během cesty která nám místo 10 minut trvala asi 30 minut, jsme viděli tak 10 skútrů, co jim to podklouzlo a položili to. Zjevně teda byli zvyklí, protože motorkou zvedli a pokračovali v cestě, ale já měla smrt v očích a už jsem chtěla být pryč. Takže i tahle situace a celkově situace celého dne nás utvrdila v tom, že odjet odsud je správné rozhodnutí. Zabookovali jsme si ubytování Buakao Inn Guesthouse přímo u Night Marketu, cena za noc 462 Kč.

9. den v Thajsku (Kho Panghan) - 14.2.2018

Valentýn! náš úplně první a my ho mohli strávit v Thajsku. Už od rána to bylo všechno hrozně hezký a řekli jsme si, že nebudeme vůbec nic dělat a že tenhle den bude jen o nás dvou. Vstali jsme před 7, sbalili se, dojeli vrátit skútr a v 8 odjeli na Koh Panghan. Byli jsme šťastní. Hned po příjezdu vedly naše kroky na snídani do Indy Home Café. Dali jsme si Club Sandwich a anglickou snídani.

Půjčili jsme si skútr, ubytovali se a vyrazili na pláž . Udělali si pár krásných fotek a odpočívali.

Přesunuli se ještě na jinou pláž a ta za nás byla z celého Thajska ta nejkrásnější. Srkali jsme z kokosů, skákali ve vlnách a blbli jak malý děti. Tenhle den jsme si parádně užili a vzpomínáme na něj pořád.

Na oběd jsme si došli do restaurace na pláži. Dala jsem si nudlovou polévku se zeleninou a Mára myslím Club Sandwich s hranolky. Jo a taky Changa!

Došli jsme vrátit skútr a večer už jsme měli trochu absťák po těch našich prasárnách a tak jsme si zašli na žebra a hranolky do Soho přimo u Night Marketu. Pak jsme se ještě dorazili sushi a jinými dobrotami na marketu. Já jsem to se sluníčkem hodně přehnala a tak nejenom, že mě pálilo všechno a sotva jsem vydržela v oblečení, ale v dekoltu se mi udělalo asi milion puchýřků až do masa a to byla šílená bolest. Volali jsme do ČR rodičům o radu, protože už se to fakt nedalo vydržet. Mamka Anda nám poradila bílý jogurt, nejrychlejší a efektivní záchrana. Takže Máťa vyrazil do 7-Eleven a celý večer u mě seděl a mazal mě jogurtem. Tomu se říká láska!

10. den v Thajsku (Kho Phanghan - Suan Thani - Bangkok) - 15.2.2018

Tenhle den nebyl moc záživný, ale pořádně cestovní. Letěli jsme totiž na 4 dny do Bangkoku. Předešlý den jsme si zaplatili lístky na loď, protože jsme se potřebovali dostat do Surat Thani, kde je letiště ze kterého jsme letěli. Fungovalo to stejným způsobem jako když jsme jeli z Krabů sem. Jeli jsme lodí do Suart Thani do přístavu a odsud nás vezl autobus na letiště. Cena za celý tenhle transport byla myslím 400 THB (260 Kč) na osobu. Rozloučili jsme se s ostrovem na v 10 nastoupili na loď a odjeli. Na letiště jsme se dostali nějak před 13 hodinou. Letenky jsme kupovali 3 dny dopředu, když jsme si stanovili termín odletu. Kupovali jsme je přes stránku www.flyhi.cz a jedna letenka stála 1373 Kč (ceny jsme sledovali cca týden a skoro se nezměnili). Odlet jsme měli v 15:05 a přílet do Bangkoku v 16:15. Ubytování jsme si sehnali opět přes airbnb a to toto https://www.airbnb.cz/rooms/21274428. Noc pro dva zde stála 426 Kč (1704 Kč celkem). Byla to ubytovna v centru Bangkoku.

Po příletu jsme si na letišti odchytli taxi (vůbec žádnou práci Vám to nedá, protože tady Vás chce odvézt každý). Taxíka jsme měli a přibližnou adresu ubytovny taky. Pán taxikář z toho byl celej div živej a vůbec nevěděl kam nás má odvézt. Jeli jsme snad skoro hodinu. šílený provoz a asi 30 km vzdálenost. Konečně jsme se blížili podle navigace cíli. Zaplatili jsme 700 THB (455 Kč) a pán nás vysadil v takové úzké smradlavé uličce. S tím, že tady někde to snad bude. Koukali jsme všude možně okolo a nikde jsme žádné ubytovací zařízení nenašli. A tak jsme pořád chodili dokola. Už jsme byli dost zoufalí a asi to na nás bylo hodně vidět, protože nás zastavila místní Thajka, co hledáme, že nám pomůže. Vysvětlila jsem ji, že tady někde máme ubytování, ukázala jsem ji potvrzení rezervace kde bylo telefonní číslo a ona okamžitě ochotně volala. Bohužel ani po třetím pokusu telefon nikdo nebral. Šla to tedy s námi obejít ještě jednou a snažila se nám moct. Hrozně zlatá paní a hlavně náš zachránce. Ukázali jsme ji uličku, kam nás dovezl taxikář a ona se tam zeptala chlapíku, co posedávali na lavičce, jestli neví o nějaké ubytovně. Oni jí cosi řekli a problém byl vyřešen. Celou dobu jsme chodili okolo toho, ale vůbec jsme si toho nevšimli. Několikrát jsme paní poděkovali a šli se konečně ubytovat. Byli jsme hladoví, unavení, ale šťastní, že už konečně bydlíme. Byla to jednoduše zařízená ubytovna a cena tomu odpovídala, občas nám tekla jenom studená, ale nám to vůbec nevadilo. V tomhle jsme hodně nenároční a i podle toho jsme všechny naše ubytování vybírali.

Sebrali jsme zbytek našich sil a vyrazili na večeři do Jim's Burger & Beer na burger a colu. Z celého dne máme jenom dvě úděsný fotky. Ale ať vidíte jak vypadá realita. Ta hrozná je z letiště z Surat Thani. Já jsem byla spálená a byla to šílená bolest (Mára vlastně taky). Byli jsme úplně zpocení, smradlaví, no hrůza.

11. den v Thajsku (Bangkok) - 16.2.2018

První ráno v Bangkoku byl docela šok. Samozřejmě celé Thajsko je dost špinavé, plné odpadků a divného zápachu, ale v Bangkoku je všechno tak 1000000x intenzivnější. A další zjištění, nebo teda alespoň nám to tak přišlo, že celý Bangkok je tak nějak pod mlhou ze smogu a všech těch výparů. Snídani jsme ani neřešili a koupili si toasty. Tohle ráno jsme se vydali na Golden Mountain Temple a Wat Saket kousek od našeho ubytování. Nahoře je krásný výhled na celý Bangkok a cesta je příjemnou džunglí. Dole se platí vstupné 50 THB (33 Kč) na osobu.

Dál jsme měli namířeno na Wat Phra Chetuphon Vimolmangklararm Rajwaramahaviharn byl to docela kus cesty a tak jsme jeli tuk tukem. Cena asi 150 THB (98 Kč). Je to krásný areál s největším ležícím Buddhou s 46 m a spousty chrámů. Vstup do celého areálu je 100 THB (65 Kč) na osobu a nachází se se hned vedle Královského paláce. Který je za prvé příšerně zavalený turisty a za druhé vstupné dovnitř je docela drahé. Takže my jsme ho s radostí vynechali a navštívili jen toto.

Jelikož nám mezi tím betonem bylo šílené horko a chtěli jsme se někam schovat, zašli jsme do nedaleké Dusit ZOO. Vstupné je 100 THB (65 Kč) na osobu a ZOO je úplnou oázou klidu a zeleně v uspěchaném Bangkoku.

Po ZOO jsme si zašli na oběd do The Bangkok Heritage. Dali jsme si Ramen s pečeným bůčkem, 4 druhy Dim Sum knedlíčků, smažené Spring Rolls a tentokrát Singhu. Cenu už si po pravdě vůbec nepamatuju, ale mohlo to být něco okolo 500 THB (325 Kč)-

Pokračovali jsme přes Siam Center (nákupní centrum, kde se potká BTS a Skytrain) až do krásného Lumphini Park. Ten byl fakt nádherný. Nikdy bych nevěřila, že je to v Bangkoku. Dají se tu půjčit šlapadla a lidi sem chodí odpočívat nebo sportovat. Potkávali jsme spoustu běžců a byla zde i venkovní posilovna, ta nás teda pobavila dost :D.

Večer jsme zašli do čínské čtvrti a dokonce jsme měli i to štěstí, že tam akorát oslavovali nový čínský rok psa. Jo jasně, všude se dočtete, že to letos připadá na 16. února, ale my jsme si to teda nezjišťovali. Takže o to víc nás to překvapilo. V ulicích bylo hodně rušno, až jako neúnosně. Ale zážitek to byl obrovský. Povečeřeli jsme u stánku rýži s masem a vajíčkem a polévku s nudlemi a s tofu.

Do Thajska jsme letěli také s tím, že jsme chtěli zajít na místní kurz vaření, aby jsme se podívali pod pokličku těm nejpovolanějším. Na tripadvisoru jsme si našli kuchařskou školu Silom Thai Cooking School. Kurz byl následující den od 18 do 21 hodin a za jednu osobu jsme zaplatili 900 THB (585 Kč).

12. den v Thajsku (Bangkok) - 17.2.2018

Druhý den v Bangkoku jsme chtěli navštívit jeden z největších trhů a to Chatuchak Weekend Market, kam jede metro. Šli jsme tedy na zastávku Siam a cestou narazili na Cafe Bistro v Krit Thai Residence, kde zaplatíte 200 THB (130 Kč) za snídaňový brunch a jíte jak je libo. Snídaně formou bufetu a super výběr jídla, kávy, čajů a džusů. Po snídani jsme došli na zastávku Siam a odsud jeli až na zastávku Mo Chit. Nákup jízdenek v Bangkoku funguje úplně jednoduše. Na informacích si koupíte jízdenku podle konečné zastávky, v našem případě jsme platili asi 40 THB (26 Kč) za jednu jízdenku. Takové menší větší doporučení od nás. Po příjezdu na Mo Chit si rovnou kupte zpáteční jízdenku, až se budete vracet, pochopíte proč. Jinak tenhle dopravní systém tady mají zvládnutý na jedničku. To se jim musí nechat. Market je úplně obří a najdete tu absolutně vše, oblečení, suvenýry, jídlo, zvířata a všechno neskutečně levné. My jsme se spíš jenom chtěli podívat a koupili jsme pár drobností domů. Lidí tady bylo ale fakt šíleně a do toho to úmorné horko a smrad, nic pro slabší žaludky.

Večer nás čekal kurz. V emailu jsme měli potvrzovací email a v něm adresu a mapku, jak se do školy dostaneme. Měli jsme čas a tak jsme vyrazili dřív a šli pěšky. Našli jsme to v celku snadno a za chvíli jsme byli všichni. Samozřejmě jsme dopředu věděli co budeme vařit a na co se můžeme těšit. Trochu Vás tu navnadím, ale o celém kurzu máme samostatný článek. Takže pokud chcete vědět jak to probíhalo, co jsme se naučili a co jsme vařili, čtěte. Každopádně to byla jedna z nejlepších věcích z celého tripu a rozhodně to doporučujeme všem.

13. den v Thajsku (Bangkok) - 18.2.2018

Je to neskutečný, ale tohle byl poslední den našeho tripu, protože další den nás čekal už jen odlet. Ráno jsme začali zase snídaní v Krit Thai Residence. Už jsme nijak velké plány neměli a tak jsme se rozhodli tenhle den strávit v Lumphini Park. Vzali jsme si deku a leželi u jezera, kolem nás chodili varani (což je tady normální) Půjčili jsme si šlapadlo za 150 THB (98 Kč) na hodinu a užívali si poslední den a jeden druhého.

Večer se Máťa nechal ostříhat u místních Thajců na ulici, kteří v rámci praxe stříhali zadarmo. Z Máry byli úplně vedle a říkali, že běloši se k nim stříhat nechodí. Takže se na něj vrhlo asi 5 kadeřníků a vzali si ho do parády :D Na poslední večeři jsme si zašli do Yayoi na nejlepší Sushi, jaké jsme kdy ochutnali. Jeden Sushi set stál myslím 150 THB (98 Kč), k tomu jsme si ještě dali Dim Sum a kuřecí směs s rýží. Vynikající! Den jsme zakončili na donutu v Mister Donut.

14. den v Thajsku (Bangkok - Dubai - Praha) - 19.2.2018

Bohužel nastal den našeho odletu. Přišlo na řadu balení. Vzhledem k tomu, že jsme oblečení prali jen v ruce a jednou v pračce, bylo v šíleném stavu, takže jsme tam skoro jak polovinu věcí nechali, protože byly prostě nenositelný. Do ručníků jsme zabalili Lukyho rum a sirup a doufali, že to převezeme.

Koupili jsme si toasty a džus v 7-Eleven a vyrazili taxíkem na letiště Suvarnabhumi. Odlétali jsme ve 12:10, v Dubai přistáli v 16:15 a odsud letěli v 17:40 a s lehkým zpožděním ve 22 hodin přistávali v Praze, kde na nás zase čekal taťka Mároš.

V Čechách v tu dobu panovali šílené mrazy, tak nám trochu trvalo, než jsme se aklimatizovali, ale ustáli jsme to bez jakékoli nemoci.

A jak dopadl ten rum a sirup? Rum jsme dovezli ale celý ten sladký sirup se nám v krosně rozsekal na milion střepů a všechno jsme měli ulepené a sladké, no fakt za odměnu!

A je to. Tohle byl náš trip po Thajsku, který byl ten nejkrásnější jaký jsme kdy zažili. Kdyby jste měli jakékoli dotazy, rádi Vám je zodpovíme.

Na závěr bych ještě chtěla pár věcí shrnout

Co byste měli o Thajsku vědět:

- teploty jsou tady dost vysoké a sluníčko hodně pálí (hlavně na skútru s větrem ve vlasech)

- na ostrovech je vzduch vcelku čistý a pěkný

- při použití toalet je zakázáno vhazovat toaletní papír do mísy, řeknu Vám to jednoduše, kam myslíte, že jdou tyhle věci, když jste na ostrově?

- v Bangkoku je šílený smrad, špína a bordel

- po ulicích je velké množství odpadků a zbytků jídla

- chrámy a náboženská místa mají naleštěná a uklizená tak, že je to vidět na dálku

- na těchto místech nesmíte mít odhalená ramena a nohy (stehna a kolena)

- do chrámů se chodí bez bot

- pobíhá tu hodně psů bez domova, ale jsou to kámoši

- určitě nepijte kohoutkovou vodu a nejezte mléčné výrbky

- na každém krou jsou veřejné prádelny, kde za pár báthů vyperete

- opravdu Vám stačí jen pár věcí

- vízum potřeba není a nějaké zvláštní očkování také ne

- bankomaty tu také mají, i když ne v takovém množství jako u nás

- s Thajci je občas sranda se domluvit, neumějí totiž moc anglicky, pokud nejde o číslovky

- ve veřejných místech a službách je to samozřejmě o dost lepší

- na druhou stranu jsou ale úžasně pohostiníí a milí

- jsou rádi když smlouváte, ale určitě ne u jídla

- v 7-Eleven se od 14 do 17 neprodává alkohol (jo ani pivo)

- rozhodně doporučujeme průvodce od Lonely Planet, nic jiného jsme ani nepotřebovali

- mimo hlavní město bude Váš skútr nejlepší společník

A pár údajů v číslech:

- Krabi 4 dny

- Kho Panghan 3 dny

- Kho Samui 3 dny

- Bangkok 4 dny

- nachozeno 235 860 kroků = 172,4 km

- najeto na skútru 460 km

- najeto busem 300 km

- najeto lodí 330 km

- najeto taxíkem - 150 km

- nalítáno 18 686 km

- jeden nový kontinent

Děkujeme za přečtení, vím, že tenhle článek je hodně dlouhý, ale chtěla jsem se s Vámi podělit o vše a po pravdě je to pro mě hodně velká srdcovka.

Peťa