České Švýcarsko
- Petra Jarinová
- 13. 5. 2018
- Minut čtení: 4
Aktualizováno: 10. 1. 2019

Pravčická brána a nespočet krásných výhledů - to je České Švýcarsko. Z Českých Budějovic to je 275 km po dálnici, takže třeba koupit dálniční známku. Jeli jsme na Prahu a odsud směr Litoměřice - Ústí nad Labem - Děčín - Hřensko. Na cestu počítejte cca 4 hodiny. A nebo, když je možnost, je fajn si cestu rozpůlit. My jsme to tak udělali a zůstali z pátku na sobotu u tety v Praze (díky Pájo!) a pak vyráželi ráno rovnou z Prahy a měli to už jen 140 km. Do Hřenska na parkoviště jsme dorazili něco po 10 hodině. Auto jsme nechali hned na prvním parkovišti u silnice, po cestě nahoru jsou ještě další dvě, tak kdo byste chtěl blíž, můžete. Na celý den stojí parkovné 120 Kč, které zaplatíte výběrčímu.
Tahle mapka se Vám bude určitě hodit a je vyvěšená i u parkoviště.

My se vydali po červené a naším prvním cílem byla Pravčická brána. Cesta národním parkem je nádherná. Sem je to něco okolo 4,5 km a my to šli necelou hodinu . Platí se zde vstup a to 75 Kč na dospělou osobu. Je zde i možnost si koupit něco k jídlu nebo pití u výdejního okénka a nebo je zde i restaurace.
Pokračovali jsme po červené Gabrielině stezce na Mezní louku. Z Pravčické brány to sem bylo 5 km. Zde jsou hned dvě restaurace, obchod se suvenýry a jezdí tu i BUS, takže kdo už nechce po svých, může se svézt. Ale pokud máte ještě trochu sil, tak nedoporučujeme :).
Dál jsme šli po zelené až k Meznímu můstku. A odtud doprava po žluté směrem na Edmundovu soutěsku. Tady si můžete cestu ulehčit a svézt se na lodičce (teda musíte). Ale počítejte s tím, že tady budete stát pěknou frontu. My se neradi mačkáme mezi turisty, takže tohle jsme už na začátku vyloučili, akorát jsme netušili, že na této trase to je jediný způsob, jak se přes soutěsku dostat. Takže jsme se otočili a šli zase po žluté na Mezní můstek zpátky. A od můstku jsme pokračovali dál po zelené až k Hájenkám, kde jsme se dali doprava po žluté na Janov. Před Janovem je krásná rozhledna. Já se děsně bojím výšek, ale fakt děsně. Jenže Mára mě vždycky ukecá a jdu. Samozřejmě to nahoru lezu třeba půl hodiny a mám úplně dřevěný nohy, ale ta odměna na hoře mi za to stojí. Jen jsem samým strachem nebyla schopná udělat jedinou fotku.
Po další půl hodině jsem slezla dolů a dali jsme se na zelenou až k Janovské vyhlídce, kde je krásný výhled na Hřensko.

Sešli jsme poslední část dolů k parkovišti. Docela jsme toho nachodili dost a byli jsme pěkně unavení. Celý tenhle okruh nám vyšel na 24 km (ale s lodičkou to bude o hodně méně). Vyrazili jsme směr ubytování. Nechtěli jsme nijak utrácet za nocleh a proto jsme zvolili kemp. Pár dní před odjezdem jsem našla kemp Mosquito, který se nachází v Jetřichovicích http://www.mosquito.cz/. Samozřejmě si tu můžete postavit stan, ale mají i možnost ubytování v chatě a to za 320 Kč na osobu včetně snídaně. Tuhle variantu jsme zvolili právě my a bylo to super. Po ubytování jsme vyrazili na večeři do restaurace Na Stodolci http://www.nastodolci.cz/uvod-cz. Je to 28. nejlepší restaurace v České republice a fakt teda je! Bylo to vynikající! Já jsem si dala hovězí vývar a čerstvého pstruha se zeleninou a bramborem maštěným máslem z Rožanských sádek a Mára si dal gulášovou polévku a krkovici se špičatým zelím a knedlíkem. Nakonec jsme to završili domácím rebarborovým koláčem. Byla to naprostá bomba!
Druhý den ráno jsme si došli na snídani (obložený talíř, pečivo, káva nebo čaj), sbalili se a tentokrát nás čekala Mariina a Vilemínina vyhlídka a Rudolfův kámen. Auto jsme zaparkovali v Jetřichovicích na neplaceném parkovišti u kiosku pod Mariinou vyhlídkou. Cesta na první vyhlídku má něco kolem 1,5 km a je trochu náročnější. Samotná vyhlídka leží v 428 m.n.m.
Dále jsme šli na Vilemíninu vyhlídku, další asi kilometr do kopce. Vyhlídka leží 439 m.n.m.
A odsud 3,5 km krásnou lesní cestou na Rudolfův kámen. Na ten je po pravdě docela těžké vylézt a je zde i cedule jen na vlastní riziko, ale za nás tahle vyhlídka byla ta nejkrásnější. A možná právě i proto, že to dá práci a trochu adrenalinu se na ní dostat.
Je to pískovcový kopec ve výšce 484 m.n.m.

Z Rudolfova kamene jsme se vydali asi 4 km zpátky k autu. Trasy a vyhlídky jsou dobře značené, takže nehrozí, že byste nějakou minuli. A rozhodně to doporučujeme. Líbilo se nám to i daleko víc, než Pravčická brána. Tam bylo hrozně turistů a tady nebyl vůbec nikdo. Jen my dva :)
Cestou domů jsme se zastavili ještě na vyhlídce Máj, která leží 1 km od vesničky Teletín a jedná se o jeden z nejkrásnějších výhledů na řeku Vltavu. Auto lze zdarma nechat u silnice a odsud dojít 1 km pěšky.
Náš víkend v Českém Švýcarsku je u konce. Nachodili jsme něco okolo 36 km a zhruba 600 km ujeli, přespali v kempu, pochutnali si v restauraci Na Stodolci a hlavně viděli tyhle krásná místa. Určitě to stojí za to!
Peťa
Comments